Téma měsíce března je kroj a já se rozhodla udělat kroj moravský (pozor,
tento model je mimo soutěž). Sama pocházím z chudého kraje v západních
Čechách a vůbec si neuvědomuji, že by u nás byl nějaký kroj, spíš
obyčejná sukně a zástěra a tak se mi nechtělo dělat něco, co neznám. Ale
moravské kroje, to je něco úplně jiného. Jsou dobře zdokumentované a
neustále se nosí, i když dnes už asi jen na slavnosti, ale jejich tradice
je stále živá a to pro mě bylo důležité. Začala jsem se tedy rozhlížet,
kudy do toho. Věděla jsem, že budu chtít kroj napodobit co nejpřesněji,
protože není důvod, abych si něco vymýšlela, když kroj existuje
a obrázky jsou k dispozici. No jo, obrázky, jenže kde vzít ten zbytek? A
jak se to všechno vlastně jmenuje?
V této záležitosti mi pomohla velice ochotná kamarádka Míša, která kroje
šije a půjčuje a mimo to šije i malé kroje na panenky. Nejen, že mi
poradila, co všechno ke kroji patří a jak se to jmenuje, ale poslala mi i
kousek látky na vrchní sukni, se specielně vyšitými motivy kytiček, právě
tak velkých pro malé sukně panenek. A to byl i důvod, proč jsem se
nejdříve pustila do kroje pro tonnerku, protože vyšívaná látka byla
přece jen na větší panenky, než na Barbie. Téma tudíž udělám ještě jednou
na malou panenku a s tou se zúčastním tématu. Všechny odborníky na kroje
upozorňuji, že jsem všechno šila jen podle obrázků a rad a protože jsem
se neptala na všechno, snažila jsem se hodně věcí vyčíst z fotek a
nepovedlo se mi to stoprocentně, udělala jsem pár drobných chyb, takže
prosím o shovívavost.
Kroj se skládá z nabíraných rukávců, lemovaných krajkou, já udělala
košili, lépe se mi přišívaly rukávy. Na rukávce jsem oblékla vestičku -
kordulku, zdobenou korálky, flitry a 3 červenými kolečky (ty tam musí
být). Pod sukni jsem ušila 3 spodničky, nedodržela jsem přesně složení -
měly být všechny tři bavlněné s krajkou, já udělala bavlněnou jen tu
horní, zbytek je z jiným materiálů. Vrchní sukně je z červeného plátna
vyšitého dvěma řadami kytiček (dospělý kroj má řady tři) a na sukni je
černá zástěra, vyšitá květy, v mém případě jsem nahradila různobarevnými
vyšívanými stuhami a olemovaná bílou krajkou. Na hlavě má panenka družení
- věneček z kytiček a s naskládanými stuhami, na nohou jsou černé
punčochy a černé vysoké boty. A teď upřesnění mých chyb - mašlička pod
krkem nepatří na kyjovský kroj, patří na hovoranský a bílá krajka na
zástěře neměla být okolo celé zástěry, ale správně měla být pouze na
spodním okraji zástěry a měla mít béžovou barvu (toto je pravděpodobně
na hovoranském nebo šardickém kroji, už jsem to zase zapomněla). Ale je
velice těžké dodržet něco, co neznám a co se odlišuje vesnici od vesnice,
takže detaily poznají lidé, kteří tam opravdu bydlí a kroje nosí, my
ostatní takové detaily nepostřehneme, anebo postřehneme, ale nemyslíme
si, že jsou až tak důležité (můj případ). Přes všechny tyhle
potíže s neznalostí moravských krojů mě práce na kroji velice bavila,
je to můj úplně první kroj, co jsem ušila.