Malovaná roláda

Na malovanou roládu už koukám dlouho, moc se mi líbí v provedení Moniky Brýdové, Japonky je mají taky krásné a vychytané, já jsem absolvovala svůj první pokus. Vyšel tak na 80%, vím, kde jsem udělala chybu a měla jsem pocit, že ta chyba zkazí celou roládu, ale nakonec to dopadlo dobře... tak co se vlastně stalo? Postup jsem dodržela přesně podle fotonávodu Moniky Brýdové, nač vymýšlet vymyšlené. Takže jsem to udělala i včetně náhradního krému, který Monika zvolila, když doma neměla ztužovač šlehačky, tenhle krém mi totiž přišel ještě lepší než šlehačka, kterou samu o sobě moc nemusím, dávám přednost pudingovým krémům. Jediná odchylka byla, že jsem zvolila vanilkový puding a místo jahod maliny. A ta velká chyba byla v tom, že jsem příliš zahustila těsto na malování, pořád jsem měla pocit, že teče a že se mi vzorek rozpije, tak jsem ho udělala hustější a on po upečení trochu ztuhnul. Vypadal jako čokoláda, ale bylo to tvrdší těsto. Skoro jsem to ani nechtěla nést mezi lidi, ale protože byla roláda přes noc zabalená a v lednici, tak se to tmavé tésto trochu rozleželo, zvlhlo a změklo, tudíž se to jako celek dalo jíst. Takže, těsto na malování sice neteklo, ale bylo tak husté, že se s ním špatně malovalo, do kulata to nešlo skoro vůbec, tak jsem nakonec udělala takový mišmaš vzorů jen, abych nějaký vzor vůbec nakreslila, zkrátka něco, co dokážu z toho pytlíku vymáčknout na plech a ještě to bude nějak slušně vypadat, nehledejte v tom velkou invenci. A taky odpadla fáze dát nakreslený vzorek do lednice, aby trochu ztuhnul, než se na něj nalije světlé těsto, nebylo potřeba.

Suroviny: viz odkaz nahoře

Postup: viz odkaz nahoře, je tam moc pěkný fotonávod.