Téma měsíce října bylo rocková hvězka a
jako v mnoha případech předtím, to, co budu tvořit, měla na svědomí
náhoda. Na téma jsem se těšila, věděla jsem, že si vyberu něco zdobného,
něco, co bude blízké mému srdci :-)), třeba Aerosmith nebo Tinu
Turner. No a nakonec to bylo všechno jinak. V létě jsem si koupila
tmavovlasého kluka Pierra od Fashion Royalty a už cestou domů mě potkala
takováhle humorná historka. Vyzvedla jsem balíček na poště, skočila
nakoupit a protože jsem měla na rameni velkou kabelku, v jedné ruce tašku
s nákupem, v druhé balíček, nezbývalo nic jiného, než si při otevírání
dveří dát balíček pod paži a volnou rukou si odemknout dveře. A jak jsem
na ten balíček zmáčkla, tak se ozvala písnička, jenže byla tlumená a mně
vůbec nenapadlo, že je to z mého balíčku. Rozhlížela jsem se po chodbě,
jestli někoho neuvidím, myslela jsem, že mu takhle zvoní mobil :-D :-D.
Začalo mi to být divné, až když jsem nastoupila sama do výtahu a písnička
pořád hrála, to už jsem věděla, že hraju já :-)). Okamžitě jsem doma
vybalila balíček a zjistila, že hraje kytara, která byla součástí
prodeje, ale já na to úplně zapomněla. Vlastně můžu být ráda, že mi
balíček dorazil, jestli takhle hrál i v průběhu cesty z Ameriky, to se
divím, že nikdo nebyl zvědavý :-)). Kytara je zmenšenou replikou jedné
kytary Elvise Presleyho a po zmáčknutí knoflíku hraje Elvisovu vánoční
písničku, no a to rozhodlo, od léta jsem věděla, že právě Elvis se stane
mojí rockovou hvězdou. A jen pro upřesnění, není to zrovna hudba mého
srdce, ani ji nevyhledávám, ale ani nevypínám rádio, když Elvise pustí,
beru ho jako nezbytnou součást počátků moderní hudby a rokenrolu.
A teď k samotnému kostýmu. Jakmile jsem se rozhodla ušít Elvise, jala
jsem se hledat nějaké obrázky s jeho kostýmy. Není to zas tak jednoduchý
úkol, buď jsou to snímky celé osoby, ale vzdálené nebo rozmazané, anebo
jen obrázky do pasu. Nakonec jsem byla úspěšná na flickru, kdosi nafotil
kostýmy v jeho rodném domě v Memphisu, kde je muzeum a já si vybrala ten,
který byl dobře vidět a který jakž takž zvládnu. Udivilo mně, kolik
podobných kostýmů Elvis měl, například bílých se zlatými cvoky do tvarů
kytiček měl hned několik. A to samé kytičkové téma se opakuje i na černém
a fialovém kostýmu, jen okolní ornamenty jsou trošku odlišné. Kopie
kostýmu není dokonalá, panenka je 6x zmenšená oproti dospělému člověku,
musela bych ve stejném poměru zmenšit i vyšívaný vzorek. A to bych
nezvládla, takže vzoru je na šatech vždy jen část, místo 5 kytiček jsou
tam 3 atd.... ale jinak jsem se snažila rozložení vzoru dodržet. Několik
z jeho kostýmů má i krátkou pláštěnku, ten, kterým jsem se inspirovala
také, ale vůbec jsem neměla chuť se do ní pustit, takže je bez pláštěnky,
snad to moc nevadí. Stylový mikrofon jsem si půjčila od Lady Luck (Barbie
collection Pin-Up-Girls, gold label), je to ten starý typ mikrofonu ze
40-50 let, bezvadně se mi hodil. Pierra jsem použila právě proto, že i
bez přemalování nebo velkého stylizování, byl Elvisovi kapánek podobný.
No a to je všechno, snad je dodám, že jsem si tenhle model užívala, i
když byl na vyšívání docela náročný.