Švadlenka a šicí salón 40.- 50. léta 20. století

Diorama se švadlenkou a šicím salónem vzniklo proto, že jsem si koupila malý šicí stroj. Ale co s ním? Pro Barbie byl malý, pro jiné panenky se nehodil.... ale protože mě miniatury berou stále víc, tak byl právě on tím impulsem, abych k němu dodělala vše ostatní. Začnu tím, co jsem nedělala, zbytek je z mé dílny. Takže jak jsem řekla, stroj jsem koupila, ale nitě a látku a nůžky jsem naaranžovala, nůžky jsou kovové a také koupené. Dále jsem použila už hotové, mrňavé korálky, pro které jsem vyrobila pidi pytlíčky, mini knoflíčky jsou kupované, ale přišívala jsem je na podklad, tak se to kdysi prodávalo. Také malé růžičky a ty nejužší stuhy, co jsem sehnala jsem koupila, ale vše ostatní jsem vyrobila. Nábytek je ze smrkového dřeva, je namořený, aby se hodil k tmavému stroji. Tři pletené košíčky jsem už ale udělala z papíru a poté namořila. Základ scény je z kapy (reklamní materiál), kterou jsem polepila na zemi dýhou, aby mi vytvořila dřevěnou podlahu, zbytek je otapetovaný, vlny a nitě jsem namotala, krajky a různé zoubky a okraje také, pro stuhy jsem vyrobila stojan, látky jsou namotané na šťůčcích v regálu a střihy a časopisy jsem si vytiskla a slepila. A zbývá nám krejčovská panna i s ušitými šaty, tak to jsem kompletně vyrobila z papíru, látky, dřevěné tyčky a podstavec je opět vyřezaný z kapy. Premiéru mělo toto diorama na výstavě v Českých Budějovicích. A ještě měřítko - celý model má míry: 25 cm šířka, 16 cm hloubka a 25 cm výška, odpovídá to měřítku 1:12, ale některé věci jsou předimenzované, např. nitě. Proč? Kdybych měla diorama doma, tak ho udělám poctivě v jedné velikosti, ale dávám ho na výstavy, často bude za sklem, dále od diváka, takže bylo nutné tomu přizpůsobit i měřítko. Takže právě tyhle mrňavé věci jsou v měřítku 1:10, možná i 1:8, ale jen proto, aby byly vidět.