Malé představení a společná procházka

A teď kdo je kdo. Bez představení jednotlivých postav by to nešlo, tudíž i já udělám podobnou věc jako holky a ke každé postavě povím pár slov. Pro účely příběhu jsem si je musela přejmenovat, nejdříve jsem myslela, že jim nechám jejich původní jména a zasadím je do prostředí cizího státu, ale nevím, nevím, jak by se mi psalo o životě tam, kde to neznám, a tak jsem se nakonec rozhodla pro Čechy a pro česká jména. A zvolila jsem i jednoho vypravěče, jednu ze sester.



Ahoj, jmenuji se Petra a jsem prostřední ze 3 sester (na obrázku vpravo), to že jsme sestry, to poznáte určitě hned, všechny jsme zrzky :-)). Rodiče už nemáme a proto asi držíme hodně při sobě, rády se potkáváme a sdílíme spolu dobré i zlé časy. A na potkávání máme příležitostí dost, všechny totiž spolu bydlíme v domečku za Prahou, který už naši rodiče stavěli jako dvougenerační, tudíž se sem dvě rodiny dobře vejdou. Naše rodina je v přízemí a starší sestra s dcerou bydlí v patře. A pro naši nejmladší jsme předělali podkroví na malý byt 1+1 a postavili i nový vchod ze zahrady, aby měla i ona svoje soukromí a pohodlí.

Jako jediná ze sester jsem vdaná, můj manžel Michal je blázen do počítačů a má to štěstí, že mu je koníček i prací. Hned po revoluci si s kamarádem založili počítačovou firmu a teď tam pracuje jako technický ředitel. Ale protože to není velká firma, často se pomáhá IT technikům při práci, když hoří nějaký termín a taky proto, že ho to moc baví. Já jsem ještě na mateřské s mladší dcerkou Karolínkou, ale brzy bych se měla vrátit do práce, pracuji jako sekretářka. Máme ještě starší dceru Lucku, té je 9 let a chodí do 4. třídy základní školy. A pak jsou tady moje sestřičky :-)) Starší Simona je rozvedená, má skoro stejně starou dceru jako já, 10 letou Zuzku a pracuje jako překladatelka a tlumočnice. A náš benjamínek Martina je ještě svobodná, studuje archeologii a jak jsem psala, bydlí s námi v domečku. Všichni se naštěstí snášíme velice dobře a tak bydlení pod jednou střechou nám nedělá problém. Dokonce ani mému manželovi, který je v rodině jediným chlapem :-D však si ho taky náležitě hýčkáme.

A abyste si spojili jednotlivá jména s panenkami, tady jsou:

Simona	Petra	Martina	Michal	Lucka	Zuzka	Karolínka

Málokdy se nám podaří spolu někam vyrazit, ale tohle nedělní odpoledne se to povedlo, bylo to asi poslední letní odpoledne, pravé babí léto, kdy se dalo jít v letních šatech a tak jsme šli všichni na malou procházku. Tráva už nebyla moc zelená, všechno vyschlé od sluníčka, je vidět, že se blíží podzim. Přesto jsme našli i kvetoucí kytičky, u kterých jsme se vyfotili. Poslední letní procházka byla moc fajn, zakončili jsme ji v malé hospůdce, kde jsme se všichni občerstvili.

Něco málo slov k oblečení:
Simona má letní kytičkované šaty s kruhovou sukní a páskem, vzala si k nim háčkovaný klobouk (od Vanezy) a ozdobila je rudou růží. Já jsem si vzala propínací puntíkaté princesové šaty bez rukávů, jednoduchý model, ale moc dobře se nosí. Martina si na šaty moc nepotrpí, dává přednost kalhotům, ale dnes si vzala pouzdrové pruhované šaty s kloboukem, protože bylo opravdu teplo, i když.... při její vášni pro kalhoty, si mohla vzít i kraťasy, že? Ale v šatech jí to taky moc sluší. Michal je pohodář, ačkoli je v práci občas nucen nosit obleky, raději má neformální oblečení a tak kraťasy a tričko s potiskem bylo na vycházku to pravé. Děvčata Lucka a Zuzka jsou naše malé parádnice, takže si obě vzaly moderní kanýrové sukně a vyšívané topy. A naše malá Karolínka? Tak té je to naštěstí ještě jedno, co jí obléknu, v tom jde, ale tuším, že to není na dlouho, jestli bude po sestře..... :-)) Tentokrát jsem jí oblékla kytičkované bavlněné šatičky a zelené sandálky. Sandály jsme vlastně měli všichni. (Botky jsou originál Tonner, Lucka, Zuzka a Michal mají doma dělané).