S filmy je to podobné jako s knihami, mám ráda většinou podobný žánr. Nejraději nějakou pěknou kriminálku, když je to trochu psychologické, tak to taky můžu, na oddech nějakou tu dobrou komedii a můžu i běžný příběhy ze života. Se sci-fi je to trochu složitější, neosloví mě všechny, nejsem například zarputilý fanda Hvězdných válek, ale můžu se na ně podívat. A pokud jde nějaký hezký muzikál, tak dám přednost spíš nějaké starší klasice než teď těm moderním. A potom pohádky, Vánoce bez Popelky, je jedno jaké, mám ráda obě dvě, si nedovedu představit a když se občas stane, že ji nedávají, tak si ji pustím na videu. Opět nevyhledávám historické filmy, ale to neznamená, že se občas na některý nekouknu, a nemám ani moc ráda horory, ale zase, někdy udělám výjimku. A u čeho mě neuvidíte vůbec, to jsou telenovely a bohužel i české seriály, to si raději přepnu na dokumenty, ty mám taky moc ráda a můžou být o čemkoli, o vaření, o bydlení, o nejvyšších stavbách světa, o mostech nebo o zvířátkách.
Takže jen stručné info o těch filmech, na které se můžu kouknout kdykoli, nejsou tu zdaleka všechny.


Z poslední doby:

A vrátím se k romantice, hezky česky sděleno, tak mile to natočila Alice Nelis.Perfect days je krásná sonda do života svobodné čtyřicátnice, která cítí, že jí už ujíždí životní šance na to mít dítě a tak nějak krkolomně si ho pořídí. Milý film, hezky natočený, jelikož je tam několik životních linek hlavních hrdinů, myslím, že to donutí člověka se občas nad svým životem i zamyslet.

Něco pro zasmání? NezklameShrek, asi všechny díly, já mám nejraději jedničku. Neopovrhnu ani Hortonem, Dobou ledovou, Toy story nebo zvířátky z Madagaskaru. Ale ani Sám doma nebo Vánoce naruby, zkrátka sranda, oddechovka, tady o nic jiného nejde.

A poslední roky k Vánocům patří i vánoční příběh, jmenuje seVánoční expres a nikdy si ho nenechám ujít, už to s ním mám jako s Popelkou, když ho nedávají, tak si ho pustím.

Lásce na stopě a Láska nebeská - romantika až na půdu, ale zvláště o vánočním čase nazaškodí.

My fair lady - musím představovat? Audrey Hepburn v hlavní roli drzé a hubaté květinářky, kterou se rozhodl profesor Higgins změnit v dámu. Krásné melodie a strašně ráda poslouchám tu angličtinu, jak tu spisovnou, tak tu z ulice.

Tootsie - Dustin Hofman je můj velice oblíbený herec a tenhle film zvlášť. Je to komedie a možná se mýlím, ale je to chytrá komedie, nesměju se tomu, že někdo zakopl nebo vylil kýbl vody někomu na hlavu. Zkrátka mě baví ten příběh o neúspěšném herci a jeho převlečení za herečku, protože jak možná víte, Dustin Hofman je velice precizní muž a na ženskou roli se připravoval několik měsíců před natáčením a je to na tom filmu vidět.

Kramerová versus Kramer - opět Dustin Hofman a Meryl Streep, moc hezký film, ale knihu mám radši, což mívám skoro vždycky, kniha je přece jen obsáhlejší a pracuje tady hodně vaše fantazie, ve filmu není tolik prostoru, aby se sem celá kniha vešla a záleží jen a jen na fantazii tvůrce. Ale přesto se jim povedl a ráda na něj koukám.

Muži v černém 1 i 2 - bláznivá sci-fi komedie o dvou agentech supertajné vládní agentury, kteří chrání zemi před mimozemšťany. Will Smith a Tommy Lee Jones jsou ti praví, kdo mají najít a zlikvidovat létající talíř z vesmíru, ve kterém jsou ale opravdu odporní mimozemšťané. Povedla se i dvojka, i když se to často nestává, místy bych řekla, že je i lepší než jednička. Na oddych je to ideální film, pokud tedy snesete sci-fi žánr.

Rodina Adamsova 1 i 2 - jedničku mám raději, je taková víc temná. Líbí se mi na něm, že je v téhle rodině všechno obráceně a je tu notná dávka černého humoru, který mám hodně ráda.

Jumanji - vtipná zápletka sci-fi filmu, o jedné hře Jumanji a co se začne dít, když ji začnete hrát. Někdy i dost hrozné věci. Moc dobře zahrál Robin Wiliams.

Maverick - to byl souboj Mela Gibsona a Jodie Foster o milión dolarů za vyhraný karetní turnaj. Sice historický, ale komediální film, který mě vždycky potěší a rozesměje, asi je to tím, o čem jsem mluvila u Tootsie, spíše chytře postavený příběh s překvapivým koncem, baví mě moc.

Osobní strážce a Hříšný tanec - Whitney Houston a Kevin Costner a Patrick Swayze a Jennifer Gray, velká romantika, ale jednou za čas nezaškodí.

Soukromé neřesti - populární americký rádiový moderátor, bavič a konferenciér hodně oblíbených talk show Howard Stern, si podle vlastního scénáře zahrál sám sebe v tomto filmu. Ačkoli jsem předtím o žádném Howardu Sternovi neslyšela a ani nevěřím, že se všechno stalo přesně tak, jak je natočeno, stojí to za zkouknutí. Howard Stern je totiž excentrik, skandalista, provokatér a nechutný cynik (tak zní recenze), půlka národa ho miluje, půlka nenávidí, ale všichni se na něj dívají, co zase provede. Říká, co mu na jazyk slina přinese. Dělá věci, které se jiní bojí jen představit....

Návrat do budoucna - všechny díly - a další můj oblíbenec Michael J. Fox. Christopher Lloyd, jako bláznivý vědec, sestrojil stroj na cestování časem a Michael J. Fox s jeho pomocí odcestuje do minulosti. Omylem se ale ocitne v jiné době, provede pár věcí a bude mít hodně práce, dát všechno do pořádku... A takhle se ocitne v jiné době dokonce 3x za sebou. Téma cestování časem mám obzvlášť ráda a tak na tuto triologii koukám kdykoli jde v televizi.

Vetřelec - specielně 2. díl, ne že bych nemohla vidět i ty ostatní, ale dvojku jsem viděla nejmíň 20x. A můžu ji vidět kdykoli jde v televizi, neomrzí se mi a některé pasáže znám už nazpaměť.

Mary Poppins - nezapomenutelný a stále oblíbený muzikál o chůvě Mary, která jako jediná dokázala uhlídat, zaujmout a pobavit své dva malé svěřence, Jane a Michaela. Pohádková Mary Poppins totiž umí věci.... Třeba lítat s deštníkem, rozhýbat křídou namalované obrázky na chodníku nebo se ponořit do obrázku a prožít tady příběh. Julie Andrews je skvělá v této roli a i když je to film z roku 1964 a viděla jsem ho poprvé až po revoluci, patří mezi mé oblíbené.

Z krimi filmů a detektivek jsou to občas i seriály a ačkoli jsou absolutně odlišné, tak Hercule Poirot a Columbo jsou asi moje nejoblíbenější. Poslední dobou i Vraždy v Midsomeru a vůbec všechno typicky anglické, mám ráda tu jejich atmosféru, je z nich cítit úplně jiný řád, zvyky a lidi žijou v tak prastarých domech, zvlášť na vesnicích, asi pro tu odlišnost to mám ráda.

A ještě jednoho oblíbence mezi seriály mám a to je Červený trpaslík. Je to tak správně ujetý, že se mi to zkrátka líbí.